Menu

Články

Demian (Hermann Hesse)

Demian (Hermann Hesse)

Hermann Hesse (1877-1962) psal jeden ze svých nejvýznačnějších románů, Demiana, na sklonku druhé světové války. Uprostřed válečného běsnění, které rozbilo kontinuitu tehdejšího světa i jeho kdysi pevné hodnoty a úplně devalvovalo jedince, prožíval Hesse hlubokou osobní krizi. Těžké deprese léčil psychoanalýzou, která ovlivnila i jeho tvorbu. Naplno se to poprvé vyjevilo právě v Demianovi. Téma složitého a bolestného hledání sebe sama, rozpolcenosti vlastního Já, neustálého zápasu dobra a zla, prolínání jednoho s druhým je zpodobeno v postavě Emila Sinclaira a je plné odkazů na křesťansko-židovskou, antickou i východní mytologii.
Chlapec Emil Sinclair vyrůstá v morálně čistém, měšťanském světě milujících rodičů, zároveň ho ale přitahuje temná, vášnivá pudovost dělníků, tovaryšů a děveček. Když do jeho života vstoupí Max Demian, jeho „démon‘, konečně se odpoutá od rodičovského světa, a tím i od dětství, a začne odhalovat nekonečný svět vlastního nitra. Jeho cesta k vnější i vnitřní svobodě, odpovědnosti a zralosti je však dlouhá a plná zmatků. (Citace z obálky knihy)

31. prosince 2014/Autor: Redakce/Number of views (2139)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Tags:
Petr Kampits

Petr Kampits

Petr Kampits, narozený 1942 ve Vídni, patří mezi nejznámější současné rakouské filozofy. Je profesorem Vídeňské univerzity a vědeckým pracovníkem Dolnorakouské akademie věd, autorem četných filozofických publikací (Der Mythos vom Menschen, Sartre und die Frage nach dem Anderen). Je považován za znalce děl J. P. Sartra a L. Wittgensteina, dlouhá léta se zabývá problematikou filozofie medicíny, zejména otázkami vztahu života a smrti.

1. července 2014/Autor: Redakce/Number of views (3346)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Tags: filosofie
Hans Kelsen

Hans Kelsen

Hans Kelsen byl rakouský právní teoretik, právní filozof a státovědec. Zabýval se zejména teorií práva, ústavním právem a mezinárodním právem. Je zakladatelem právně-filozofického směru nazývaného ryzí nauka právní nebo též normativní teorie.
6. března 2010/Autor: Redakce/Number of views (2860)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Ottokar Winicky

Ottokar Winicky

Pražský německý spisovatel Ottokar Winicky se narodil 13. června 1872 v Ústí nad Labem. Studoval na gymnáziu v Českých Budějovicích. Psal básně, které vycházely ve sbírkách, nejrůznějších listech a kalendářích (např. Wäldlerkalender 1925,1926). Později psal i divadelní hry. Jeho básně vyšly pod titulem Frühling i v Leppinově sérii lyrických letáků Moderne Flugblätter. Byl členem PEN Clubu. Zemřel 13. července 1943 v Praze.

28. února 2010/Autor: Redakce/Number of views (2382)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Grundnorm jako výchozí předpoklad Ryzí nauky právní

Grundnorm jako výchozí předpoklad Ryzí nauky právní

Článek shrnuje obsah pojmu "Grundnorm“, jeho podstatné znaky a význam "Grundnorm" pro celou konstrukci Kelsenovy ryzí nauky právní. Hlavním pramenem je kniha Renaty Boháčkové Základy konstrukce Kelsenovy ryzí nauky právní.
21. února 2010/Autor: Redakce/Number of views (3802)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Kategorie: Kelsen, Hans
Malé dějiny rakouské filosofie (Peter Kampits)

Malé dějiny rakouské filosofie (Peter Kampits)

V Malých dějinách rakouské filozofie přináší rakouský filosof Peter Kampits portréty myslitelů, jejichž dílo obsahuje prvky, které jsou typické pro rakouský duchovní svět (humanitas austrica). Kniha však není jen historickou prací, ale ukazuje jejího autora jako původního a zajímavého filozofa.
V knize čtenář najde portréty takových osobností, jakými byly Marcus Aurelius, Franz Brentano, Max Adler či Hermann Broch.

6. prosince 2009/Autor: Redakce/Number of views (2181)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Tags: filosofie
Kavárna nad Prahou (Lenka Reinerová)

Kavárna nad Prahou (Lenka Reinerová)

Ve své nejznámější knize (Das Traumcafé einer Pragerin) Lenka Reinerová vzpomíná na všechny přátele a známé, jejichž životy se protnuly v Praze - Kafku, Broda, Weiskopfa, Heartfielda, Fuchse, Langera, Goldstückera i Foglara. Zvláštní pozornost pak věnuje vzpomínkám na „zuřivého reportéra" Egona Erwina Kische.
„Kam jen zmizely ty kavárny, přemýšlím často, když se toulám Prahou - kavárny, v nichž člověk mohl nad šálkem černé kávy (takzvaná turecká u nás díkybohu ještě nebyla k mání) půl dne nebo třeba celý diskutovat a kout plány, leccos se dozvědět, pozorovat zajímavé lidi, někdy se s nimi i seznámit, spřátelit, nebo dokonce najít velkou lásku. A protože už tahle útočiště dávných let neexistují, spřádám teď ráda jeden velmi osobní pražský sen." (Citace z obálky knihy)

15. listopadu 2009/Autor: Redakce/Number of views (2610)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Lenka Reinerová

Lenka Reinerová

Poslední německy píšící autorka z Prahy. Narodila se v Karlíně, navštěvovala německé gymnázium ve Štěpánské, od r. 1936 pracovala jako novinářka v emigrantském časopise Arbeiter-Illustrierte-Zeitung. Pro svůj židovský původ a politickou orientaci musela v r. 1939 opustit ČSR. Přes Francii a Maroko (kde byla internována v zajateckých táborech) se s pomocí přátel dostala do Mexika; tam působila na vyslanectví čs. exilové vlády. Se svým mužem, jugoslávským lékařem a interbrigadistou, spisovatelem Theodorem Balkem odjela v roce 1945 do Bělehradu, o tři roky později se vrátila do Prahy. Během války zahynuli všichni její příbuzní. Na začátku 50. let strávila 15 měsíců ve vyšetřovací vazbě v ruzyňské věznici. V 60. letech pracovala jako šéfredaktorka časopisu Im Herzen Europas. Po r. 1969 nesměla publikovat a živila se překlady a tlumočením. Od začátku 80. let vydává její německy psané knihy berlínské nakladatelství Aufhau. V r. 1999 obdržela ve Výmaru jako vůbec první autor prestižní vyznamenání Schillerring pro německy píšící spisovatele, v r. 2003 získala Goetheho medaili. Je iniciátorkou přípravného výboru pro založení Pražského literárního domu [Muzea německy psané literatury e Čechách). Od roku 2002 je Lenka Reinerová čestnou občankou města Prahy. (Text z obálky knihy Kavárna nad Prahou)

13. listopadu 2009/Autor: Redakce/Number of views (2880)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Zbožnost (Franz Werfel)

Zbožnost (Franz Werfel)

V románu Zbožnost tématizuje rakouský spisovatel Franz Werfel klíčové dějinné zvraty prvních tří desetiletí 20. století. Život hlavního hrdiny Ferdinanda R. není ničím odlišný od životů milionů jeho současníků. Prochází stejně jako oni plynule dějinami desetiletí, která počala obracet "svět včerejška" v bouřlivou apokalypsu minulého století. Rakouská armáda, jejímž vysokým představitelem byl Ferdinandův otec a jejíž přítomnost jej obklopovala celé dětství, se stává s koncem I. světové války jen vzpomínkou a ani život v poválečné Vídni není na vlně bídy a socialistických demonstrací jednoduchý. Nakonec se Ferdinand vrací domů, ale návrat do kraje dětství již není návratem do vlasti, ale vstupem do odcizeného prostředí nového stáu Čechů, v němž jako německy mluvící představitel bývalé vládnoucí vrstvy může být přijat jen s neskrývaným chladem.

4. listopadu 2009/Autor: Redakce/Number of views (2242)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Opojení z proměny (Stefan Zweig)

Opojení z proměny (Stefan Zweig)

Stefana Zweiga jsme donedávna znali jako autora vytříbených novel, vcítivých historických biografií, esejů — a jediného románu Netrpělivost srdce (Ungeduld des Herzens, 1938). Čtyřicet let po jeho smrti vydalo frankfurtské Fischerovo nakladatelství Opojení z proměny, román z pozůstalosti, o němž jsme z Zweigovy korespondence věděli jen to, že na něm pracoval, avšak v létě 1931 práce zanechal. K původní látce se vrátil v roce 1940, když s Bertholdem Viertelem připravoval podklad pro filmový scénář, který byl realizován až o deset let později pod názvem Ukradený rok (Das gestohlene Jahr). Film vypráví o mladé rakouské poštovní úřednici, která se z lásky stane defraudantkou, aby svému milému, nadanému, leč chudičkému skladateli zajistila rok nerušené tvorby.
Kniha, kterou čtenář právě dočetl, je o něčem jiném. Její hrdinka se dopustí zpronevěry ze zcela jiných důvodů než ze ztřeštěné zamilovanosti. Namísto hravé symbiózy lásky a umění oslovuje nás drsná konfrontace dvou sociálních světů.
Posun tak závažný svědčí o hlubinném zlomu. Opojeni z proměny dává nahlédnout do tvůrčí dílny padesátiletého prozaika, otřeseného náporem událostí, které se pro nás staly již dějinami, pohrouženého do nečekaného prožitku milostného, obírajícího se pocity a myšlenkami, v nichž se ohlašují vnitřní i vnější souvislosti jeho dobrovolného skonu. (Z doslovu Jaroslava Stříteckého)

3. října 2009/Autor: Redakce/Number of views (3423)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Tags:
Osudný rok (Max Brod)

Osudný rok (Max Brod)

Klíčový román pražského německého židovského spisovatele Maxe Broda, v němž tématizuje nečekanost a neuvěřitelnost příchodu I. světové války do života obyčejných lidí. Ačkoliv hlavní hrdina románu Štěpán Rott nemá ve svých sedmnácti letech jako mladý gymnazista s válečným šílenstvím mocných nic společného, změním mu válka za pouhé první čtyři týdny život od základu. Nepostihne jej žádná ztráta na životech mezi blízkými nebo jiné válečné neštěstí, ale válka mu vezme podobně jako milionům jiných mladých lidí iluzi o rozumnosti a mírumilovnosti doby. Válka v pouhých několika dnech přestává být "pojmem z dávno odstraněných, překonaných světových dějin", ale je tu jako "dokonalé zhroucení, jež strhuje i základní kořeny".
6. září 2009/Autor: Redakce/Number of views (2369)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Kategorie: Brod, MaxKnihy
Tags:
Felix Weltsch

Felix Weltsch

Německy mluvící židovský novinář, spisovatel. V letech 1910 až 1939 pracoval jako knihovník na pražské Německé univerzitě. 1919 až 1938 vydával v Praze sionistický týdeník Selbstwehr. Společně se stopadesáti dalšími emigranty opustil Prahu v noci ze 14. na 15. března těsně před před příchodem německých okupačních vojsk. Emigroval do Palestiny kde pracoval od roku 1940 jako knihovník Národní knihovny v Jeruzalémě.
10. července 2009/Autor: Redakce/Number of views (2269)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Tags:
Max Brod

Max Brod

Max Brod byl synem pražského bankovního ředitele. Studoval práva na německé části Karlovy univerzity. Velmi záhy se začal zajímat o literaturu a jeho první literární práce se objevily již v první dekádě 20. století. Poté pokračoval v psaní prózy i literárních studií až do konce svého života. Zásadním způsobem se zasloužil o publikaci děl svého v té době již zesnulého přítele Franze Kafky. K vydání připravil také Kafkovy deníky a korespondenci.
V Projektu najdete především jeho paměti Život plný bojů.
20. května 2009/Autor: Redakce/Number of views (2773)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Tags:
Severinova cesta do temnot (Paul Leppin)

Severinova cesta do temnot (Paul Leppin)

V době české dekadence, s níž sbližuje jej soumračnost duše a od níž dělí jej naprostá neartificielnost a kypivý var krve, vsál Paul Leppin dychtivě větřícími smysly všechny jedy pražského ovzduší, všechnu přřzračností města, a vtělil je do svých knih s vášnivě výlučnou zaujatostí a s intenzitou účinu, jež v příbuzné obdobě byla pak dána jen ještě Gustavu Meyrinkovi; Ale Leppin, básník nepoměrně ryzejší, je mnohem opravdovější a lidštější než Meyrink; je otřásán a drcen mnohem nezhojitelnějším utrpením než autor „Golema".
Leppinovo prozaické dílo representuje výpravy německého básníka do obludného města, zároveň důvěrně známého i nezbadatelně cizího, z jehož horečnatých mátoh kouzlí své paradis artificiels a své propasti pekelné. ... Leppinovy umělé ráje či lépe umělá pekla nejsou hrou ilusionistovou. Nejsou vůbec hrou; rostou spontánně a organicky z nitra jakožto jeho objektivace. Nejsou ničím jiným než básníkova selekce z reality.
Dominantou celého Leppinova díla je kvasivě vzdutá sexuálnost a hrůza z ní; duše jeho postav zmítají se v pavučinách nervů a pekelném zajetí neřestnosti; Leppinovy ženy jsou nevěstky a kurtizány, jeho muži jsou náměsíčníci, kteří mezi halucinacemi potácejí se od lůna k lůnu. ... Místo skutečných lidských osudů dává Leppin téměř vždy lyricky a meditativně stylisované, jednostranně přebujelé prvky. Jeho lidé jsou přízraky lidských bytostí, jsou to lidé umučení svými smysly a zasnoubení věčným trampotám. Ne nadarmo má jeho kniha o osudech zatracencého Severina podtitul "pražský strašidelný román".
Nezáleží na tom, do jaké míry Leppinův vid pražské lokality a reality je pathologicky jednostranný; stačí, že je bolestně upřímný; a rozhodujícím momentem pro naše hledisko je, že do Leppinova díla vešla sotva docenitelná míra českého ženství, jak viděl je Leppin, jak promluvilo k jeho smyslům a jeho duši za stále obnovovaného střetnutí v pražské symbiose... Mekka duše a město spadají v jedno; v jedno spadá i osud města s osudem básníkovy duše; v mluvnické vazbě s korunou křížem nevíš již, na koho navazuje, na básníka či na město. Oba svým osudem jedno jsou; a tím osudem je sluj Venušina.

15. května 2009/Autor: Redakce/Number of views (1921)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Tags:
Paul Leppin

Paul Leppin

Paul Leppin byl pražský německý dekadentní básník, spisovatel, dramatik a redaktor.
Max Brod jej charakterizoval jako "básníka věčného zklamání, prožitá skutečnost u něho pokulhává daleko za jeho touhami, je to básník hříchu, vzdorné zarputilosti a křesťanské pokory jako Baudelaire, hned sluha ďáblův, hned zase zbožňovatel Madony a adept čistoty, jemuž často chybí jen poslední zřetelná obrysová linie, aby definitivně dokreslila jeho vizi, aby dotvořila svět jeho vlastního čistého nitra. Ve svém románu „Severinovo putování do temnot (pražský strašidelný román)" podává mnoho dokumentárního materiálu z oné velmi tupené epochy staré Prahy, odsouzené asi skutečně ke zkáze; v postavě pana „Mikuláše" načrtává básníka Gustava Meyrinka, s nímž se hodně stýkal a jehož exotickou domácnost bezstarostně a zároveň děsivě odhaluje. Všechno to maluje štětcem, z něhož přímo kape tíživé zoufalství, a třebaže se barvy přitom bizarně třpytí, nikde neprobleskne ani paprsek dobré životní pohody. Anebo oplývá nebeským blankytem. Protest a nadšený úžas jsou protipóly jeho umění." (Život plný bojů, s. 130)
14. května 2009/Autor: Redakce/Number of views (2881)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Tags:
Sjezd abiturientů (Franz Werfel)

Sjezd abiturientů (Franz Werfel)

Jedna z hlavních postav příběhu, křížovkář Franz Adler, má mnoho autobiografikých rysů Franze Werfla: je špatný žák, který se obtížně prosazuje v kolektivu, zabývá se literaturou a filosofií, rozděluje ženy do tří kast a trpí strachem ze svého otce, v jehož obchodu musí pomáhat. Vina, kterou na sebe Adler vezme pozměněním třídní knihy, v sobě v hlubším smyslu tématizuje vztah židovství a zodpovědnosti. Wefel, sám žid, se k tomuto tématu vrací často v mnoha ze svých knih (např. Zbožnost) a hledá cestu ven těmi nejbizardnějšími způsoby, jež jsou však ve finálé pro svoji komickou povahu odsouzeny nezdaru. Vyprávěním v Ich-formě je centrální motiv zasazen do příběhu spolužáků jedné školní třídy c.k. gymnázia kolem přelomu minulého století. Hlavní hrdinové Sebastian a Adler nejsou tak úplně typickými postavami jako jejich spolužáci a v mnoha ohledech se od nich liší. Pohybují se v propasti mezi vůdčími typy a těmi bezmocnými. Nemohou k sobě navzájem existovat lhostejně, ale pouze v hlubokém přátelství nebo stejně silné nenávisti. Sebastian se, inspirován povahou svého otce, rozhodne pro pomalou, ale o to více bezcitnou cestu, vedoucí nenápadně ke zničení Adlera, jehož literární nadání a zjevná intelektuální nadřazenost v něm budí závist přerůstající v nenávist k nadanějšímu spolužákovi. Po mnoha letech se setkává jako vyšetřující soudce s obviněným stejného jména, o němž je přesvědčen, že je to právě jeho bývalý spolužák Franz Adler. Probouzí se v něm dlouhé roky potlačovaný pocit viny za to, že zničil svého talentovaného kamaráda a on před ním nyní sedí jako troska. Ale Franz Adler buď není tím správným Franzem Adlerem nebo se Sebastinanovi nedává poznat a ten tím přichází o možnost zmírnění svého dávného provinění tím, že by z moci úřední pomohl své oběti uniknout obvinění z vraždy.

13. května 2009/Autor: Redakce/Number of views (2590)/Comments (0)/ Article rating: 5.0
Tags:
Kouzelný vrch (Thomas Mann)

Kouzelný vrch (Thomas Mann)

Román, na kterém autor pracoval od roku 1913, se odehrává na počátku 20. století v luxusním sanatoriu pro nemocné tuberkulózou Berghof poblíž švýcarského města Davosu. K jeho napsání Thomase Manna inspirovalo onemocnění jeho ženy Katie, která se v podobném sanatoriu od roku 1912 léčila. Jde o snové vyprávění plné obav z možné smrti na zhoubnou pliní chorobu. Román bývá často srovnáván s Mužem bez vlastností, fragmentárním románem rakouského spisovate Roberta Musila.

20. dubna 2009/Autor: Redakce/Number of views (3139)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Tags:
Ein Leben für Alt-Österreich (Ernst Wurmbrandt)

Ein Leben für Alt-Österreich (Ernst Wurmbrandt)

Ve svých pamětech vypráví Ernst hrabě Wurmbrand (1838 - 1917) z velmi osobního úhlu pohledu o důležitých milnících rakouské historie: o revolučním roce 1848, o italském tažení roku 1859, o bitvě u Hradce Králové 1866. Při tom předává čtenáři neobvyklý obraz života jednoho důstojníka v rozkládající se habsburské monarchii, plného ponížení a šikany, předsudků a omylů, ale také zábavy a lásky k vlasti. Kniha zprostředkovává čtenáři hluboký náhled do myšlení jedné dějinné epochy a svojí osobní povahou překračuje encyklopedické pojetí rakouských dějin druhé poloviny 19. století.
Zvláště zajímavou může kniha být především pro znalce rakousko-uherské armády, pro které je život tehdejšího důstojnického sboru předmětem nostalgické představivosti. Ale nebyly by to vzpomínky, kdyby neobsahovaly hluboce osobní potřehy, k nimž se autor uchyluje zejména v místech, kde se jeho osobní život dostal do konfliktu s rigidním systémem vojenských pravidel, zejména v kapitole, v níž líčí své trable s láskou k milované ženě a touhou po sňatku na straně jedné a povinností důstojníka složit před uzavřením manželství vysokou kauci.
Velmi osobní je i poslední kapitola knihy, v níž zveřejnila Stefi, autorova manželka, deníkové záznamy svémo nanžela z období od 22. prosince 1916 až do dne 10. dubna 1917, kdy několik dní poté, 17. dubna, její manžel po vleklé nemoci umírá.

6. dubna 2009/Autor: Redakce/Number of views (2842)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Tags:
Nanebevstoupení (Hermann Bahr)

Nanebevstoupení (Hermann Bahr)

Bahrův román Nanebevstoupení patří k autorovým slabším dílům. Naivním způsobem líčí putování vesnického hraběte ke křesťanské víře, a i když v textu skrytá hlavní myšlenka hledání pravé víry a cesty k ní je bezpochyby důležitým tématem lidského bytí, forma, jakou autor její řešení předkládá čtenáři, je příliš povrchní a spíše než literární dílo hlubšího významu připomíná vesnické povídaní na odpolední nedělní čtení, patřící do dobové kategorie krejcarové tvorby. Ale názor recenzenta nemůže dílu upřít jeho význam v autorově tvorbě a historickém kontextu doby.
2. dubna 2009/Autor: Redakce/Number of views (1965)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Tags:
Leopold von Sacher-Masoch

Leopold von Sacher-Masoch

Leopold von Sacher-Masoch byl rakouský novinář a spisovatel smíšeného původu, který je znám především tím, že je po něm pojmenován masochismu, sexuální praktika, při níž je vrzušení dosahováno fyzickým násilím. Publikoval také pod jmény Charlotte Arand a Zoe von Rodenbach. Studoval v Praze, kde se také ve věku dvanácti let začal učit německy. Datum úmrtí 9. března 1895 v Lindheimu poblíž Frankfurtu nad Mohanem je mystifikace, kterou rozšířila jeho vlastní rodina.
V Sacher-Masochově díle se poprvé v natolik výrazné podobě objevují mnoha autory skrývané sexuální touhy a pohnutky, kterými se vzdalují běžné populaci a zastírají je uměleckým přebalem, aby se nevystavili veřejnému zostuzení a zatracení ostatních částí své tvorby. Naopak autor Venuše v kožichu dílo staví na svých sexuálních prožitcích a fantasiích, neboť básnická realita nemá a nemůže být odtržena od osoby autora.
19. března 2009/Autor: Redakce/Number of views (2079)/Comments (0)/ Article rating: No rating
Tags:
RSS
123456